Esej Nové besedy nabízí hlubší zamyšlení a originální náhled na klíčové otázky, které nese život v současné společnosti. Významní a cenění autoři nahlíží na téma z pohledu různých vědních oborů.

Čemu věřit?

Orientace ve společnosti a každodenním dění a vztahování se ke světu vychází také ze schopnosti a možnosti rozeznat fakta od názorů a od nepravd; vidět jasně obrysy věcí a událostí a kriticky myslet o jejich obsahu. Kromě světa reflektovat i sebe, svojí pozici v něm, a pak činit rozhodnutí. Pojmy jako pravda a pravdivost byly samozřejmě vždy víceznačné. Avšak i když jak historickou, tak aktuální mnohoznačnost takovýchto kritických pojmů budeme brát jako nutné východisko, je současný kontext, v němž se má člověk rozhodovat a konat, znejišťující v tolika oblastech a nabízející tak vrstevnaté a typově různé víceznačnosti, že se stává neustále obtížnějším najít jakési „pevné body“, o které by se jeho každodenní existence, vytváření názorů a praktické jednání mohly opřít.

Co jsou ty opěrné body, ostrůvky možností důvěry? Jsou v konkrétních lidech, v institucích, v umění, v systémech, inteligenci, určitých poznatcích, postupech či vědách? Nad tématem „Čemu věřit“ se zamýšlí autoři nakladatelství Nová beseda, kteří jsou odbornými autoritami a mysliteli v různých oborech a oblastech poznání.

Tato publikace vznikla za podpory Státního fondu kultury ČR a Ministerstva kultury ČR

Esej Nové besedy 1: Čemu věřit

ISBN 978-80-907490-0-9

2020, Praha: Nová beseda, 66 stran, vazba V1, 105 mm x 148 mm,

Tato publikace vznikla za podpory Státního fondu kultury ČR a Ministerstva kultury ČR

Sdílejte
Facebook Twitter Google+ Goodreads Pinterest Tumblr
Esej Nové besedy 1: Čemu věřit

Marie Větrovcová

Marie Větrovcová byla česká matematička a filozofka. Úzce spolupracovala s jedním z nejvýznamnějších českých matematiků 20. století, prof. Petrem Vopěnkou, se kterým publikovala knihu Uvedení do obecné topologie a jejích dějin do roku 1960. Ve své badatelské, publikační a pedagogické činnosti se zabývala filozofií a dějinami matematiky, fyziky a astronomie. Věnovala se také vztahu matematiky a fenomenologické filozofie.

Miroslav Marcelli

Miroslav Marcelli je jeden z nejvýznamnějších současných slovenských filozofů a veřejných myslitelů. Zabývá se především dějinami filozofie, sémiotikou, uměním a teorií argumentace. Působí jako překladatel, přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Publikoval několik knih, například Znovuobjevení času nebo Město ve filozofii.

Stanislav Mikeš

Stanislav Mikeš je advokát. Ve své praxi se zaměřuje na ochranu hospodářské soutěže, řešení soudních sporů a právo moderních technologií. Absolvoval s vyznamenáním na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde rovněž obhájil svou rigorózní práci a kde v současnosti studuje v doktorském studijním programu. V něm se zabývá vztahem práva a umělé inteligence. Pravidelně publikuje v odborných právnických časopisech. V roce 2018 obdržel cenu za druhé místo v kategorii Talent roku v rámci třináctého ročníku celojustiční ankety Právník roku.

Miroslav Petříček

Miroslav Petříček je filozof, přednášející na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, a profesor oboru Filmové, televizní a fotografické umění a nová média na Akademii múzických umění v Praze. Odborně se věnuje současné filozofii. Filozofické texty mimo jiné překládá z francouzštiny a němčiny. Jeho publikační činnost je rozsáhlá, naposled vydanými knihami jsou Myšlení obrazemObraz a slovo / Slovo a obraz (spolu s Rudolfem Filou, vyšlo na Slovensku). Letos vyšla Filosofie en noir.

Foto © Karel Cudlín

Dan Faltýnek

Dan Faltýnek je český lingvista. Specializuje se na analýzu textu a její forenzní aplikace. V současné době zkoumá strukturu nízko frekventovaného lexika. V této oblasti objevil jev, který mění dosavadní poznatky o struktuře textu. Jev souvisí s opakováním klíčových témat a pocitů jedincem. Na základě tohoto objevu formuloval algoritmus k identifikaci autora textu (hapaxová metoda). Algoritmus překonává nejmodernější forenzní postupy. S využitím extrahování klíčových částí autorova textu hapaxovou metodou vytvořil technologii k profilování jednotlivců a přizpůsobování digitální komunikace tak, aby ovlivňovala příjemce na kognitivní úrovni (úplná personalizace). S týmem patentoval technologii v USA.

Foto © Karel Cudlín

Zbyněk Vybíral

Psycholog přednášející na katedře psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Vyučuje zejména v oblastech psychoterapie, kritické psychologie, základní i aplikované sociální psychologie a poradenské psychologie. Kriticky vystupuje proti porušování etického kodexu psychology a psychoterapeuty. Je členem Society for Psychotherapy Research. Kromě řady odborných titulů (Jak se stát dobrým psychoterapeutem, Současná psychoterapie, Psychologie komunikace) je také autorem prozaické knihy Nocleh na letišti Gatwick.

Foto © Karel Cudlín

Andrea Slováková

Dokumentaristka, kurátorka a filmová teoretička. Doktoráty získala z Filmových studií na Filozofické fakultě a Mediálních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, studovala dokumentární tvorbu na FAMU a strategický management na Cambridge Business School. Na českých univerzitách vyučuje teorii a historii dokumentárního a experimentálního filmu. Působila ve vedení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava a dosud zde pracuje jako dramaturgyně. Publikuje texty o filmu v různých periodicích a editorsky vedla magazín dok.revue či sborník o dokumentárním filmu DO. Řídila Nakladatelství AMU a spoluzaložila nakladatelství Nová beseda. Natočila portrét matematika Petra Vopěnky, film o mracích či esej o dohlížecích mechanismech. Je autorkou knihy Co je nového ve filmové vědě a básnické sbírky Vně. Od května 2020 působí jako první děkanka FAMU.

Foto © Karel Cudlín

Tomáš Feřtek

Tomáš Feřtek se ve svém odborném působení i publicistické práci věnuje zejména ekologii, vzdělávání a venkovu. Pracuje též jako scenárista a dramaturg. Ve veřejné diskusi o vzdělávání se angažuje také jako spoluzakladatel a spolupracovník renomované společnosti EDUin. Je autorem několika turistických průvodců po Česku a rovněž knihy Rodiče vítáni – Praktický návod, jak usmířit rodiče a učitele našich dětí (2011).

Foto © Karel Cudlín